Loading

Informace o využití souborů cookies a o elektronické evidenci tržebpřijímám

Pravěké štěně by mohl být nejstarší důkaz pouta mezi člověkem a mazlíčkem

 

 

Nová analýza 14000 let starého psa odkrývá nejstarší evidenci citové vazby s nejlepším přítelem člověka. Pes by mohl být nejlepší přítel –
a i tak s ním být zacházeno- už od počátků jakékoli domestikace. Podle studie publikované v časopise o archeologické vědě, pravěcí lidé se pravděpodobně starali o nemocné štěně týdny než umřelo, což naznačuje citovou vazbu ke zvířeti

ČLEN SMEČKY

V roce 1914 dělníci odkryli hrob v Oberkasselu, dnešním předměstí Bonnu v Německu. Ostatky psa, muže a ženy, spolu s ozdobnými předměty vyrobenýmí z paroží, kostí a zubů, datují zpět do Paleolitu, zhruba 14000 lez zpátky. Je to nejstarší známý hrob, kde psi a lidé byli pohřbeni dohromady a poskytuje jedny z nejranějších důkazů domestikace. Podle nových analýz toto štěne nebylo pouze domestikováno, ale bylo o něj i velice dobře postaráno. Při zkoumání ostatků si veterinář a kandidát věd, Luc Janssens, všiml problémů se zuby, které dříve nebyly uváděny.

 “Mám štěstí, že jsem i veterinář, i archeolog“, říká. „ Archeologové se ne vždy dívají po přítomnosti nějakých nemocí, ale jako veterinář, získal jsem dost zkušeností u moderních psů na to, abych věděl, po čem se dívat.“

Štěně bylo zhruba 28 týdnů staré, když zemřelo, The puppy was about 28 weeks old when it died. Znaky na zubech prozradily, že v 19. Týdnu života nejspíš chytilo psinku a mohlo trpět 2-3 periodami této vážné nemoci a trvalo to zhruba 5-6 týdnů. Prvotní příznaky psinky zahrnují horečku, nejezení, dehydrataci, letargii, průjem a zvracení. Během 3. týdne se mohou objevit neurologické příznaky jako záchvaty. 
“Vzhledem k tomu, že psinka je život ohrožující nemoc s vysokým počtem úmrtí, během 19. A 23. Týdne už byl nemocný zhoubně.“, říká Liane Giemsch, spoluautorka studie a kurátorku archeologického muzea ve Frankfurtu. “Nejspíše přežíval tak dlouho díky intenizivní a dlouhotrvající lidské péči a ošetřovatelství.” To by zahrnovalo udržování štěněte v teple a čisté a zajištění jídla a vody, bez této péče, jak se autoři shodují, by nepřežilo. 

PRAVĚCÍ MAZLÍČCI

Přesný čas a místo první psí domestikace není známo. Lidská motivace domestikovat psy také není plně pochopena. Většina teorií se točí kolem toho, že lidé mají pro psy mnohá využití, jako například lovení, strážení a honáctví. Ale ostatky z Bonn-Oberkasselu naznačují něco víc.

“Na základě současných informací, kterých není nějak dramaticky mnoho, je jasné, že jsme měli domácí psy nejméně před 15000 lety“, říká Keith Dobney, archeolog z Univerzity v Liverpoolu, který nebyl do studie zapojen.  “O tom, jak dlouho existují domestikovaní psi, by se dalo debatovat, někteří lidé tvrdí, že dokonce už před 30 000 let.Naznačujeme, že alespoň někteří lidé z paleolitu nepovažovali své psy jen za něco materiálního, jen pro užitek, co z nich měli, ale už tenkrát s nimi měli silné citové pouto", říká Giemsch.
Janssen, Giemsch a jejich kolegové říkají, že toto štěně reprezentuje nejstarší známé důkazy, že psi byli považováni- a bylo tak s nimi zacházeno- za mazlíčky ( domestikované zvíře chované spíše pro potěšení než pro užitek). Péče, kterou štěně dostalo, když bylo nemocné a nebyl z něj vůbec žádný užitek, naznačuje, že lidi vedl soucit nebo empatie; jinými slovy, citové pouto. 

“Pro mě to není žádné překvapení“, říká Matthijs van Kolfschoten, archeolog na Leiden University, který se neúčastnil studie. „Vyrůstal jsem na farmě, se všemi těmi zvířaty okolo a měl jsem citové pouzdro ke všem těm zvířatům okolo. Když pracujete, nebo žijete blízko zvířatům, tohle pouto prostě máte.“

To, že o tohoto psa bylo postaráno s takovou péčí, nám říká o lidksém chování víc než cokoli jiného, říká Dobney. Důkazy naznačují, že tento pes musel být pro někoho speciální a že tyto citové vztahy existovaly už před 14000 let.“

Zdá se, že od té doby, co se vlci stali psy, lidé začali trpět těžkou formou lásky ke štěňatům. J