Loading

Informace o využití souborů cookies a o elektronické evidenci tržebpřijímám

Původ a využití východoasijských plemen

 

 

Lví psi 

Některá dobře známá východoasijská plemena, zahrnujíc třeba čau-čau, šarpeje nebo tibetského mastifa. Předkové těchto plemen se datují zhruba 20000 let zpátky. 

Čau- čau a šarpej patří do kategorie špic. Špicové, plemeno s huňatým kožichem s ocasem, jehož konec je na zádech, jsou jediní psi na světě, kteří mají modro-černý jazyk. Jak čau-čau, tak šarpej jsou oblíbení mazlíčci po celém světě - první z nich pro svůj lví vzhled a druhý pro charismatické vrásky. Shar-pei doslova znamená „ písková kůže“ podle jejich krátké a hrubé srsti. Čau-čau se historicky používali jako psi na lov, šarpejové na lov, honáctví i strážení domovů. Obě plemena byla vykreslena ve starověkém umění - Čau se objevuje v sochařských pracích datovaných do Dynastie Han, cca 200 let před Kristem. Tibetský mastif je robustnější než šarpej nebo čau-čau, samci mohou vážit až kolem 72kg. Vědci v Číně nedávno zjistili, že tito psi jsou blízce příbuzní se severoamerickým labradorským retrívrem.  

Stvořen pro krále

Královsky rozkošný mops byl oblíben mezi císaři již od 1. století před Kristem. „Teorie je, že mops bylo jedno z první asijských plemen exportovaných z Číny do Evropy.“, říká James Serpell, profesor z pensylvánské veterinářské univerzity. „Na obrazech ze 17. A 18. století nizozemští mistři zobrazují mopsy, což by mohlo naznačovat, že dovezli tyto malé pejsky z Asie a křížili je s místními plemeny.“, také říká, že psí plemena jsou hybridizována už dlouho, například Labradoodle( kříženec labradora a pudla) a že v 19. století se stalo křížení koníčkem střední třídy v Evropě.“ To mělo za následek, že mnoho asijských i evropských malých psů sdílí geny mopse – například belgický grifonek vypadá jako mops s vousy.

 

Chlupatá děťátka  

Jiná malá asijská plemena jako Lhasa apso, ši-tzu a pekinéz, pocházejí všechna z malých psů s plochým obličejem, kteří byli chování jako společníci v Číně asi před 5000 let. Pekinéz byl chován jako ozdobný doplněk pro císaře a dvořany v Zakázaném městě císařské Číny.

Nejmenším a nejdivočejším se říkalo rukáv, protože si je  honora nosila v rukávu své róby. Sloužilo to jako čínská verze zbraně, protože psi vyděsili každého, kdo nějak vyhrožoval nebo nějak ohrožoval dvořany. 

V moderní době, pekinézové a ši-tzu jsou většinou velice závislí na svých majitelích, čímž spouštějí náš instinkt se starat. I proto často tato plemena fungují jako nahrážky za děti.