Loading

Informace o využití souborů cookies a o elektronické evidenci tržebpřijímám

Kočičí (super)schopnosti

 

Kočky, jak praví jedno staré rčení, byly kdysi uctívány jako bohové a nikdy nedovolily světu, aby na to zapomněl. A proč ne? Jsou rozkošné a komu záleží na tom, jestli se sem tam chovají trošku jako sociopati? Roztomilost toho zmůže hodně, ale kvůli jejich odměřené povaze  a odmítání účastnit se studií ( ne jako jejich psí opak) , víme až překvapivě málo, co se vlastně děje v kočičí mysli. Myslíme si, že se tam toho děje docela dost, protože jsou to malí fascinující zloději srdcí. 

Kočky nejsou domestikovány, jen nás nechávají si to myslet
Nikdo si není tak úplně jist, kdy se kočky prvně nastěhovaly do našich domovů a srdcí, ale bude to někdy mezi 4-10000 lety před naším letopočtem.  Nikdo si tedy není přesně jistý, kdy se tajemná kočka objevila a nabídla své služby. Pro porovnání, psi jsou po boku lidí už zhruba 40000 let a během těch let jsme speciálně chovali a křížili psy na ten a ten účel, od lovení přes honáctví až po sezení v kabelce. Kočky, na druhou stranu? Jsou prostě… kočky. Jistě, je spousta plemen koček, ale víceméně mají pořád tvar kočky.  Není žádná kočka, která by byla speciálně na honáctví nebo lovení myší nebo … dobře, všechny kočky jsou specialisty v bytí bohy a bohyněmi. Když se vědci podívali na jejich DNA,  našli dost dobrý důvod, proč tomu tak je: „kočky skoro vůbec nejsou domestikovány, minimálně na genetické úrovni ne.  Samozřejmě se najde někdo, kdo bude říkat, že domestikovány jsou, že by si nějaké prašivé divoké zvíře domů nepustili. No, budou se alespoň zčásti mýlit, protože naše domácí kočky stále mají většinu své DNA společné se svými divokými příbuznými a na rozdíl od psů ( kteří se většiny svého pochybného vlčího chování zbavili), kočky si své divoké instinkty udržely. Zeptejte se kohokoli, kdo si šel ven užít krásného počasí a zakopl o mrtvou myš.

 

Kočky se naučily mluvit jen kvůli lidem
Víme, že se svou kočkou mluvíte a ona vám odpovídá. (Nepovídáte? Lháři) Ukázalo se, že jazyk je další věc, kterou kočky dávají najevo svou genialitu, kterou všichni víme, že oplývá a bereme ji jako jistou věc.  Kočky mají celou řadu způsobů, jak s námi komunikovat a záleží jen na lidech, jak moc budou vnímat náznaky v obličeji a po těle, jako třeba výraz obličeje nebo postavení uší.  Také vyvinuly super tajný jazyk, který využívají ke komunikaci s lidmi-mňoukání.  Kočky, které žijí pohromadě, většinou nemňoukají a nemluví spolu. Studie kolonií divokých koček  prokázala, že kočky žijící pouze v přítomnosti jiných koček, jsou dost tiché.  Jsou to jen lidé, ke kterým mňoukají a když budete dávat dostatečný pozor, zjistíte, co vám chtějí říct. Věci jako  "Použij ty prsty na něco pořádného a otevři mi konzervu!“ zní jinak než „ Prosím, sedni si a potul mě a já tě nechám se oblažovat mou spící, úžasnou krásou.“

V roce 2003,univerzita Cornell jestli můžeme, nebo nemůžeme rozumět našim kočkám a jestli dokážeme rozumět náznakům, abychom přišli na to, co kočky říkají.  Lidé poslouchali nahrávky koček a snažili se definovat co chtějí.  Pochopili to jen, když zvuk pocházel přímo od jejich kočky. Což znamená, že bychom si neměli dělat starosti, protože to není nějaký univerzální kočičí jazyk, co se nás snaží naučit.  Učí nás jejich vlastní rozkazy, takže bychom si vlastně starosti dělat měli?  JE to dovednost, která se vyvinula pouze u domestikovaných koček, takže nám často divoké kočky znějí naštvaně, ať říkají cokoli. Ponaučení z příběhu: Vaše kočka se naučila, jak si vás obmotat kolem prstu, aby dostala, co chce.
 
Vaše kočka by mohla být na lidi alergická
Znáte ten typ lidí, ten, kdo tvrdí, že je alergický na kočky, a proto nemůže mít kočku, ani být poblíž té vaší a říká to jako by to byla nějaká obrovská morální oběť, že? Vyšlo najevo, že také člověk může být zdrojem alergií u koček.Odhadem 1 z 200 koček má kočičí verzi astmatu. Dost se podobá tomu lidskému a časem vede k problémům s dýcháním a kašli. Největší příčina? Lidé.  Lidské lupy jsou jednou z hlavních příčin kočičího astmatu, spolu s dalšími dráždidly, co člověk nosí domů,  třeba jako cigaretový kouř.  Takže jestli jste kuřák a vaše kočka často kašle, nebo sípe , dusíte ji.  To není přehánění. Některé kočky mají strasšně silné alergické reakce na lidi a jejich zvyky a tak moc bojují, aby se vůbec mohly nadechnout, že by jim mohla zkolabovat plíce, nebo by si mohly zlomit žebro. Antibiotika a protizánětlivé léky pomáhají a astmatickým kočkám se může ulevit, ale bohužel je to nevyléčitelné.  Takže se smilujte a přestaňte kouřit.

Proč některé kočky závislačí na šantě kočičí
 Necítíte se občas jako dealer cracku, když vaše kočka vidí,že máte šantu? Pro zhruba polovinu kočičí populace je to jako štěstí v rostlinné formě, zatímco druhé polovině a koťatům nedělá vůbec nic.Gen, který dělá kočky citlivými na šantu, je dědičný a je to dědičná reakce na chemikálii nazvanou Nepetalakton. Vůně se uchytí v receptorech v kočičích nosních dutinách a pak stimuluje receptory v mozku.  Jestli se vaše kočka chová, jako by jí selhaly smysly, je to proto, že to tak je. A strašně se jim to líbí. Některé kočky mají specifickou sadu reakcí, které vykazují, když jsou vystaveny šantě  a trochu to připomíná jako  když je kočce vedro. Protože smysly, které jsou „přehřáté“, jsou ty samé, které se spouští feromony. Takže když dáte kočce šantu, dejte jí taky nějaký čas o samotě.  

 

Kočičí mozek je z 90% podobný lidskému
Odvěká hádka- kdo je chytřejší? Pes, nebo kočka? Lidé nejsou na výběr, protože i kočka, i pes  jsou daleko chytřejší než většina lidí. Vyšlo najevo, že kočky by mohly mít lehkou převahu, ale neříkejte to psům, nepřežili by to J.

Se zázraky moderní medicíny vědci byli schopni změřit počet neuronů v kočičím i psím mozků zodpovědných za věci jako třeba řešení problémů a zpracování informací.  Zatímco kočky mají ohromujících 300 milionů neuronů, psi jenom 160. Pardon, hafíci.

To znamená, že kočky budou v něčem rychlejší než psi, ale jak by to bylo v porovnání s lidmi? Část lidské schopnosti zpracovávat pochází ze záhybů, které jsou na povrchu mozku. Čím více zvrásnění, tím větší prostor a tím i větší síla zpracovávat.  Odsud pochází ta informace o 90%, kočičí mozek je zvrásněn  tak stejně jako lidský , že si jsou opravdu z 90% podobné.  Také mají velkou a komplexní mozkovou strukturu, která velí  rozhodování , paměti, plánování dopředu a rozumovým dovednostem.  Jejich podobný mozek znamená, že se tam toho děje hodně a kdyby si našly čas a motivaci, aby je to zajímalo, přechytračily by psa hned. Takže příště, až budete podezřívat kočku, že se chystá být příštím světovým superzáporákem… dost možná ano.

Holky jsou praváci, kluci jsou leváci
Psychologové na Queen's University v Severním Irsku se zajímali, jestli jsou kočky leváci, nebo praváci.  Dali 42 kočkám sklenici, ve které byl kousek tuňáka. Jediný způsob, jak se k němu dostat, bylo sáhnout dovnitř a vylovit a když to udělaly, prokázalo se, která packa je dominantní. Testu se účastnilo 21 koček a 21 kocourů, 20 kocourů bylo leváků a jeden ambiciózní obouruč a 20 koček bylo pravačky a jedna se odmítla zúčastnit lidských pokusů. 

 

Některé kočky mění barvu podle teploty
Některé kočky jsou citlivé na teplo a mohou měnit barvu v závislosti na prostředí.

Takže, jak to funguje?  Je 8 různých sad genů v každé kočce, které rozhodují, jakou bude mít barvu. Siamské kočky a jejich příbuzné, mají modifikátor genů nazvaný siamská alela. Tato alela blokuje barvu, aby se dostala do kočičího kožichu, což by z nich prakticky mělo dělat albíny…ale nedělá, protože se aktivuje pouze teplem . Jakmile teplota okolo je kolem 38°C, barva se zastaví.  To je důvod, proč studenější části Siamky ( nos, uši, tlapky) jsou většinou tmavé, zatímco zbytek těla je světlý.  Taky je to důvod, proč se rodí bílé. Když jsou ještě uvnitř maminky, je teplota vyšší a jejich barvicí gen se nemůže aktivovat. Jakmile jsou však v kontaktu se studených vzduchem, začnou se vybarvovat.  To není konec. Tyto kočky mohou měnit barvu kdykoli se teplota jejich prostředí změní. Siamské alely jsou 2 formy, jedna, která tvoří neuvěřitelně tmavou, typický znak Siamky a jiný typ, který je třeba u kočky barmské a tonkinské, kde je efekt slabší. 

Kočky jsou vybíravé v jídle kvůli tomu, jak fungují jejich chuťové pohárky
Představte si situaci, jste v obchodě, hledáte pro svoji kočku něco speciálního. Tuňák? Losos? Tuňák je vždycky výhra...
a omáčka na špagety taky. Tuňák v omáčce na špagety? Kočka to bude přece milovat, to je jasné. Přijdete domů, dáte to na talířek, snažíte se a kočka přijde, ohrne nos a odejde.

Kočky jsou vybíravé a i když si myslíte, že to máte pod kontrolou, nemáte.  Není to o tom, že bya vám chtěly dělat něco na truc, ale kvůli tomu, jak fungují jejich chuťové pohárky.  Kočky byly vždycky masožravci a divoké kočky stále spoléhají na stravu založenou hlavně na mase, aby přežily.Chuťové pohárky předávají obrovské množství informací, včetně toho, jestli s jídlem není něco špatně, nebo není otráveno.  Kočky mají 2 různé druhy receptorů ve svém jazyku, které poznají hořkost, nejspíše se vyvinuly proto, aby dokázaly oddělit hořkou chuť, která je naprosto rozdílná od toho, jak věci běžně chutnají.

Vědci si stále nejsou jistí, jak si kočky vykládají hořkou chuť, ale je pravděpodobné, že jsou citlivější na některé  sloučeniny. Některé experimenty ukázaly, že kočky absolutně nereagují na sacharín a jsou trochu citlivé na aloin( krystalická látka z alo vera) , ale úpln neuvěřitelně citlivé na denatomiumbenzoát- nejvíce hořká látka na světě, používá se k denaturaci lihu nebo do jedů a také se používá  právě jako látka, aby něco, co nemají,  děti a zvířata nejedly. Jak si kočky vykládají ostatní chutě není jisté, ale jisté je, že vědí, co je pro ně nejlepší.

Jak daleko kočky cestují?
Kočky mají reputaci jako neuvěřitelně líní tvorové a také většinou jsou. Ale jestli jste někdy znali venkovní kočku, víte, že mají tendence zmizet na delší dobu, kdykoli se jim zachce.

Univerzita v Illinois provedla výzkum,  který trval 2 roky, ve kterém 42 koček  bylo rádiově sledováno, byl monitorován každý jejich pohyb.  U některých koček doslova, 23 z těch koček mělo vibrační senzory, které dávaly aspoň trošku náhled, co kočka zrovna dělá. Kočky byly mix divokých koček a koček, co se rády toulaly, ale domov měly.  Kočka s největším teritoriem byl divoký kocour, který nemá jméno. Jeho „domácí pole“ mělo neuvěřitelných 1351 akrů a zahrnovalo to vše od městských ulic přes vysokoškolské koleje až po zemědělské pole.  Z toho, co byli vědci schopni říct, nikdo neměl snahu tohoto kocoura krmit
a byl závislý sám na sobě, nejen, co se jídla týká, ale aby si poradil v rušných ulicích města,  i venkově, kde byly hrozby jako kojoti.  Zdálo se, že dokonce ví, co je semafor, protože je používal na přecházení cest a vždy si někde našel pelech, kde to zrovna bylo příhodné. „Tenhle kocour prokázal lepší schopnosti než leckteří lidé." Tento kocour byl speciální případ, ale i kočky, které měly domov, během toho experimentu nachodily okolo 5 akrů během celé studie.  Všechny kočky  uprostřednostňovaly držet se poblíž budov a překvapivě, kočky, které měly domov, měly horší dopad na místní divoká zvířata než divoké kočky, které se spoléhají na lov kvůli přežití. 

 

zdroj: http://www.grunge.com